Jste uprostřed supermarketu, vaše dítě začne nekontrolovatelně křičet, brečet a odmítá se hnout z místa. Nebo jste doma, zdánlivě klidná atmosféra se rázem promění v bouřlivou scénu doprovázenou slzami, křikem a třeba i kopáním. Ano, jsou to záchvaty vzteku, se kterými se setká téměř každý rodič dětí ve věku mezi jedním až pěti lety.
Vztekání je zcela přirozený projev. V určitém věku dítě ještě neumí vyjádřit svoje pocity slovně, a tak si pomáhá svým tělem – křikem, pláčem či neovladatelnými pohyby. Občas jsou tyto emoční výbuchy tak silné, že rodiče přemýšlí, co dělají špatně a jak nastalou situaci řešit.
Proč dítě prožívá záchvaty vzteku
Abychom zvládli vztek dítěte, musíme pochopit, odkud pramení. Mezi jedním a třetím rokem dítě prožívá období, kdy intenzivně rozvíjí vlastní identitu a snaží se prosadit svou vůli. Když se mu to nepodaří, je frustrované a reaguje záchvatem vzteku.
Z pohledu emocí je vztek pro dítě velmi matoucí pocit. Dítě neví, jako je to být frustrovaný nebo přetížený, ale přesně tyto pocity zažívá. Potřebuje pomoc od okolí, aby zjistilo, co prožívá a jak má reagovat.
Další důležitý aspekt představují fyziologické faktory. Hlad, únava nebo nedostatek spánku mohou hrát zásadní roli. Pokud vaše dítě vybuchne vzteky vždy ve stejnou dobu, nejspíš jde právě o tyto potřeby.
V neposlední řadě jsou zde vnější příčiny vztekání. Nuda, nepochopení od okolí a nedostatek pozornosti.
Jak poznat první signály nástupu vzteku a jak na ně správně reagovat
Důležité je nečekat, až vztek propukne v plné míře. Pozorujte své dítě. Některé děti se začnou vrtět, kousat si rty nebo třeba zatínat pěstičky ještě před samotným výbuchem hněvu. Identifikace těchto signálů a reakce na ně, pomáhá předcházet záchvatu.
Pokud přichází „varovný signál“, snažte se reagovat empaticky. Říkejte klidně něco jako „Vidím, že se ti nelíbí, když musíš počkat, teď na moment počkáme společně“. Tím dáte dítěti najevo pochopení a zároveň stanovujete hranice.
Při prvních signálech vzteku je také vhodné na chvíli změnit aktivitu či odvést pozornost dítěte jinam.
Nejčastější chyby rodičů při zvládání dětských záchvatů vzteku
Snažte se vyhnout tomu, abyste se sami nechali strhnout vztekem a začali křičet nebo hrozit. Taková reakce v dítěti akorát posílí negativní vzorec chování a vyvolá ještě intenzivnější výbuch.
Další častou chybou jsou ústupky. Bohužel tím dítě naučíme, že záchvat je účinný nástroj k dosažení cíle.
Ignorování záchvatu je rovněž nevhodné řešení. Dítě se pak cítí osamělé, nerozumí svým emocím a nenaučí se je zvládat.
Ideální reakcí je proto důslednost s laskavostí.
Zachovat klid a rozvahu při záchvatech vzteku u dětí jsou jednou z největších výzev rodičovství. Dávejte dítěti láskyplnou podporu, ale zároveň nastavujte jasné hranice. Pomáhejte dítěti rozvíjet emoční stabilitu, abyste mu ulehčili další životní kroky. Držíme palce!