U kojenců motoriku nerozvíjí „nejchytřejší“ hračka, ale taková, která dítěti dovolí zkoušet pohyb a hned mu dá srozumitelnou odezvu. V praxi to znamená jednoduché věci, které se dají uchopit, mačkat, přetáčet, předávat z ruky do ruky a které dítě motivují zvednout hlavu, opřít se o ruce nebo se natáhnout do strany. Když hračka sama bliká, hraje a „předvádí show“, miminko často spíš kouká než zkouší. Pro motoriku je cennější, když se něco stane až ve chvíli, kdy dítě pohne prsty, zápěstím nebo trupem.
V prvních měsících nejde o dlouhé hraní, ale o krátké chvilky, kdy se ruce potkávají uprostřed těla a dítě začíná sledovat a zkoumat. Hodí se kontrastní kartičky nebo látkové knížky, které nezahltí, ale udrží pozornost natolik, aby se miminko přirozeně snažilo otočit hlavu a postupně přidalo i ruce. Stejně tak měkké šustivé prvky na hrací dece nebo jednoduchá hrazdička s jedním dvěma závěsy, které se jemně hýbou, když do nich dítě ťukne. Vhodné jsou hrací podložky, kontrastní pomůcky a měkké závěsné hračky, protože podporují pozorování i první doteky bez přestimulování.
Jakmile dítě začne cíleně chytat, velkou službu udělají lehké předměty do dlaně. Ideální jsou kroužky, jednoduchá chrastítka, bezpečná kousátka s různou texturou a měkké senzorické míčky, které nekloužou a dají se stisknout. V tomhle období se motorika děje hlavně v rukou a v koordinaci oko ruka, takže je fajn, když hračka není ani moc těžká, ani moc velká. Když miminko drží věc v křeči nebo ji hned pouští, bývá to signál, že je to na něj ještě moc. Když naopak hračku ovládá a nic dalšího se neděje, je to často až příliš snadné a dítě se neposouvá.
Od zhruba půl roku výš se motorika výrazně přestěhuje do trupu. Dítě potřebuje důvod přenášet váhu, rotovat do strany a sahat mimo osu těla, protože tím si připravuje sed, lezení i stabilitu. Skvěle funguje obyčejný míček, který se kutálí jen kousek, nebo hračka, pro kterou se miminko musí natáhnout a opřít jednou rukou. Hodně muziky udělají i jednoduché vkládání velkých dílů, kelímky do sebe a věci, které se dají otevřít a zavřít, protože dítě trénuje jemnější práci prstů a zároveň vydrží u činnosti déle. Vždycky je dobré myslet na to, že nejlepší „pomůcka“ je bezpečný prostor na zemi, ne dlouhé vysedávání v lehátku mimo nezbytné situace.
Když chcete vybírat chytře a nepřeplnit domácnost, stačí si pohlídat tři věci. Hračka má být bezpečná a snadno omyvatelná, má odpovídat tomu, co dítě právě zkouší, a má ho vést k aktivnímu pohybu, ne k pasivnímu koukání. Často bohatě stačí pár promyšlených kousků, které střídáte, třeba hrací deka, senzorický míček a jedno dobré kousátko. Další inspiraci podle věku i konkrétních situací doma najdete na našem e-shopu.