Každý den chodíme do práce, abychom měli prostředky na živobytí, našli seberealizaci a zajistili finanční stabilitu pro sebe a svoji rodinu. Přitom si často ani neuvědomujeme, jak málo o své práci mluvíme s našimi dětmi a kolik otazníků jim může v hlavě zůstat nevysvětlených. Dětská mysl je zvídavá.
Jednoduchá odpověď typu „Máma musí do práce“ dnes už nestačí. Dítě se chce orientovat, kde jeho rodiče tráví významnou část dne. Potřebuje pochopit, proč do práce chodíme a co tam děláme. Děti, které od rodičů dostávají jasné odpovědi, se cítí bezpečněji, lépe zvládají odloučení během pracovních dní a postupně získávají pozitivní a zdravý postoj k pracovnímu životu.
Kdy a proč začít s dětmi mluvit o práci?
Z rozhovorů s psychology, pedagogy a rodiči víme, že s citlivou komunikací o práci můžeme začít již ve velmi ranném věku. Dítě ve dvou až třech letech chápe principy odchodu rodičů do práce, ačkoli tomu ještě nerozumí komplexně. Je vhodné využít jednoduché věty typu „Jdu do práce vydělat korunky, abychom mohli koupit jídlo“ nebo „V práci pomáhám lidem, kteří jsou nemocní.“ S rostoucím věkem dítěte můžeme postupně přidávat detaily.
Hlavním přínosem otevřené komunikace je prevence vůči negativním emocím, jako jsou úzkost či nejistota u dítěte. Dítě také lépe chápe, že dospělý má svoje závazky a povinnosti – což přispívá k vyšší emoční stabilitě.
Mluvení o práci přináší i další výhody. Dítě se učí odpovědnosti, hodnotě peněz a začíná lépe chápat, odkud pochází věci, které denně užívá.
Sami aktivně a pravidelně otevírejme téma práce, například po našem příchodu domů, případně v rámci společného povídání u jídla.
Jak jednoduše vysvětlit dítěti, co děláte za práci?
Snažte se dítěti vysvětlit, co vaše práce zahrnuje. Pokud jste například zdravotní sestra, ukážeme dítěti dětský lékařský kufřík. Řekněte, že pomáháte nemocným lidem, měříte jim teplotu, dáváte jim léky, aby jim bylo lépe. Vizuální a hravou formou vám dítě nejsnáze porozumí.
Názorné ukázky různých povolání můžete vysvětlovat kdykoli během dne. Povolání prodavačky můžete ukázat během společného nákupu. Vyprávejte si u toho, co prodavačka dělá (počítá peníze, dává zboží). Řidiče autobusu dítě pozná snadno při cestě z domova – ukažte mu postup, jak nastupují lidé, řidič kontroluje lístky, řídí vůz a dbá na bezpečnost.
Dobrou strategií je vzít jednou za čas dítě přímo na své pracoviště. Děti se nenásilnou formou seznámí s prostředím, uvidí vaše kolegy, poznají realitu vašeho dne. Vznikne konkrétní představa toho, kde jste, když nejste doma, což uklidní jejich obavy.
Konkrétní příklad dialogu s dítětem může vypadat takto: Dítě: „Proč každý den někam chodíš pryč?“ Vy: „Jdu do práce. To je místo, kde dělám svou práci jako například paní učitelka ve školce. Já zase pomáhám lidem s počítači, aby mohli pracovat.“
Jak v dětech budovat zdravé pracovní hodnoty a postoje
Během debat o práci máte ideální příležitost ukázat dítěti širší smysl práce. Vysvětlete dětem, že práce není jen nutné zlo. Mluvte o práci tak, že například pomáháte druhým lidem nebo, že je vaše práce zajímavá. Vaše postoje děti snadno kopírují.
Práce by měla být představována jako přirozená činnost, která do života patří a díky níž přispíváme k chodu společnosti. Zdůrazněte prospěch, který činnost přináší i vám samotným – např. že se rádi cítíte užiteční, že vás těší, když něco dokážete. Učte dítě chápat, že každý má ve společnosti důležitou roli – popelář stejně jako lékař nebo farmář.
Jak odpovídat dětem na obtížné otázky ohledně práce a zaměstnání
Občas nastane náročná situace, kdy budete muset zodpovědět i méně radostné otázky. Například, pokud rodič přijde o práci, je důležité situaci dítěti citlivě, ale upřímně vysvětlit. Zvolte slova, která odpovídají věku dítěte a zaměřte se především na pozitivní aspekt – budete trávit více času společně nebo budete například hledat ještě lepší práci, kde budete šťastnější.
Děti také často zajímá, proč některá povolání vypadají nebezpečně. Vysvětlete jim, že existuje mnoho profesí skutečně náročných – například hasič, voják nebo lékař v nemocnici na urgentním příjmu. Zároveň sdělte, že tito lidé jsou speciálně školeni, aby nastalé situace zvládli.
Může se stát, že dítě vyjadřuje nelibost nad tím, že je rodič stále v práci. Pokuste se vysvětlit, že je to kvůli tomu, abyste mu umožnili dobrý a šťastný život, koupili jídlo, oblečení a hračky. Je vhodné zdůraznit, že rodiči samotnému není situace vždy příjemná, ale že se snaží být s dítětem co nejčastěji.
Otázka „A proč vůbec musíš pořád do práce?“ patří mezi nejobtížnější. Vhodné odpovědi mohou být například: „Protože lidé si navzájem pomáhají – já pomáhám lidem opravit auto a pak si za odměnu můžeme my koupit věci, které potřebujeme k dobrému životu.“ Dítěti tak vysvětlíte propojenost a vzájemnou závislost mezi lidmi.
Nejčastější chyby při rozhovoru s dětmi o práci
Rodiče často mohou nevědomky předávat negativní emoce spojené s prací. „Kéž bych nemusel do té práce“, „Zase ta práce“ nebo „Už ať mám volno“. Dítě si tyto fráze snadno zapamatuje a vytváří si představu, že práce je něco negativního a nepříjemného. Neznamená to, že byste nemohli být k dítěti upřímní – spíše se snažte pojmenovávat konkrétní situace a pocity („Dnes jsem unavená, protože byl v práci šílený fofr“), ale vyhněte se obecným negativním tvrzením o práci jako takové.
Aktivně s dítětem diskutujte o své práci. Pomáhá mu to lépe chápat svět. Chcete-li začít lépe komunikovat s dítětem o práci, zkuste si pomoci třeba koupí knížky.